Go to:
Gentoo Home
Documentation
Forums
Lists
Bugs
Planet
Store
Wiki
Get Gentoo!
Gentoo's Bugzilla – Attachment 53980 Details for
Bug 85940
[cs] Czech translation
Home
|
New
–
[Ex]
|
Browse
|
Search
|
Privacy Policy
|
[?]
|
Reports
|
Requests
|
Help
|
New Account
|
Log In
[x]
|
Forgot Password
Login:
[x]
handbook/hb-install-x86-disk.xml - by jkt
hb-install-x86-disk.xml (text/plain), 20.75 KB, created by
Jan Kundrát (RETIRED)
on 2005-03-20 13:22:25 UTC
(
hide
)
Description:
handbook/hb-install-x86-disk.xml - by jkt
Filename:
MIME Type:
Creator:
Jan Kundrát (RETIRED)
Created:
2005-03-20 13:22:25 UTC
Size:
20.75 KB
patch
obsolete
><?xml version='1.0' encoding='UTF-8'?> ><!DOCTYPE sections SYSTEM "/dtd/book.dtd"> > ><!-- The content of this document is licensed under the CC-BY-SA license --> ><!-- See http://creativecommons.org/licenses/by-sa/1.0 --> > ><!-- $Header: /var/www/www.gentoo.org/raw_cvs/gentoo/xml/htdocs/doc/en/handbook/hb-install-x86-disk.xml,v 1.19 2005/02/20 12:38:07 swift Exp $ --> > ><sections> > ><version>1.14</version> ><date>2005-02-20</date> > ><section> ><title>Ãvod do blokových zaÅÃzenÃ</title> ><subsection> ><title>Bloková zaÅÃzenÃ</title> ><body> > ><p> >Nynà se podÃváme na to, jak Gentoo Linux a Linux obecnÄ zacházà s disky >a souvisejÃcÃmi vÄcmi, jako je tÅeba souborový systém, diskové oddÃly a bloková >zaÅÃzenÃ. Až budete s tÄmito vÄcmi srozumÄni, provedeme Vás procesem vytvoÅenà >diskových oddÃlů a souborových systémů (filesystém), na které pozdÄji >nainstalujete Váš Gentoo Linux. ></p> > ><p> >Na zaÄátku pÅedstavÃme <e>bloková zaÅÃzenÃ</e>. NejznámÄjÅ¡Ã z nich jsou >zÅejmÄ ta, která reprezentujà prvnà IDE zaÅÃzenà v Linuxovém systému, >a to sice <path>/dev/hda</path>. Pokud použÃváte SCSI nebo SATA zaÅÃzenÃ, >váš prvnà pevný disk bude <path>/dev/sda</path>. ></p> > ><p> >Tato bloková zaÅÃzenà reprezentujà abstraktnà rozhranà pro pÅÃstup >k disku. Uživatelské programy je mohou použÃvat, aniž by se museli starat >o to, jestli je Váš disk IDE, SCSI a nebo nÄco jiného. Programy mohou disk >použÃvat prostÄ jako úložiÅ¡tÄ dat, jako množinu souvislých, libovolnÄ >pÅÃstupných bloků o velikosti 512 bajtů. ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>Diskové oddÃly</title> ><body> > ><p> >I když můžete teoreticky použÃt celý disk pro uchovánà instalace VaÅ¡eho >linuxového systému, témÄÅ nikdy se to tak nedÄlá. NamÃsto toho, celé blokové >zaÅÃzenà reprezentujÃcà disk se rozdÄlà do nÄkolika menÅ¡Ãch, lépe >spravovatelných ÄástÃ, tvoÅÃcÃch opÄt dalÅ¡Ã bloková zaÅÃzenÃ. Na x86 systémech >se jim ÅÃká <e>diskové oddÃly</e>, Äili <e>partition</e>. ></p> > ><p> >OddÃly se dÄlà do tÅà typů: ><e>primárnÃ</e>, <e>rozÅ¡ÃÅený</e> a <e>logický</e>. ></p> > ><p> >Informace o primárnÃch diskových oddÃlech je uchována pÅÃmo v MBR (master >boot record) disku. Protože je MBR velmi malý (512 bajtů), mohou být založeny >pouze ÄtyÅi primárnà oddÃly, napÅÃklad <path>/dev/hda1</path> až ><path>/dev/hda4</path>. ></p> > ><p> ><e>RozÅ¡ÃÅený</e> oddÃl je speciálnà primárnà oddÃl (tj. rozÅ¡ÃÅený oddÃl musà >být jeden ze ÄtyÅ primárnÃch oddÃlů), který může obsahovat vÃce oddÃlů. >PůvodnÄ rozÅ¡ÃÅené oddÃly neexistovaly, ale protože se poÄet ÄtyÅ oddÃlů ukázal >jako nedostateÄný, byl zaveden jako zpÄtnÄ kompatibilnà metoda. ></p> > ><p> ><e>Logický</e> oddÃl je sÃdlà v rozÅ¡ÃÅeném oddÃle. Záznamy o logických oddÃlech >nejsou souÄástà MBR, ale jsou uschovány uvnitÅ rozÅ¡ÃÅeného oddÃlu. ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>PokroÄilé metody ukládánà dat</title> ><body> > ><p> >LiveCD pro x86 architekturu podporujà EVMS a LVM2, metody zvyÅ¡ujÃcà flexibilitu >správy diskových oddÃlů. BÄhem instalace se zamÄÅÃme na "bÄžná" schémata, ale >je dobré vÄdÄt, že máte EVMS i LVM2 k dispozici. ></p> > ></body> ></subsection> ></section> ><section> ><title>Návrh rozdÄlenà disku</title> ><subsection> ><title>Výchozà rozdÄlenà disku</title> ><body> > ><p> >Pokud Vás nezajÃmajà detaily návrhu rozdÄlenà disku, můžete použÃt výchozà >schéma, které použÃváme pro úÄely této pÅÃruÄky: ></p> > ><table> ><tr> > <th>OddÃl</th> > <th>Systém souborů</th> > <th>Velikost</th> > <th>Popis</th> ></tr> ><tr> > <ti><path>/dev/hda1</path></ti> > <ti>ext2</ti> > <ti>32M</ti> > <ti>bootovacà oddÃl</ti> ></tr> ><tr> > <ti><path>/dev/hda2</path></ti> > <ti>(swap)</ti> > <ti>512M</ti> > <ti>oddÃl pro swap</ti> ></tr> ><tr> > <ti><path>/dev/hda3</path></ti> > <ti>ext3</ti> > <ti>zbytek disku</ti> > <ti>oddÃl pro koÅenový adresáÅ</ti> ></tr> ></table> > ><p> >ZajÃmá-li Vás, jak velké oddÃly vytváÅet nebo kolik jich je potÅeba, ÄtÄte >dále, jinak pokraÄujte rozdÄlenÃm disku podle Äásti <uri >link="#fdisk">rozdÄlenà disků - fdisk</uri>. ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>Kolik a jak velké?</title> ><body> > ><p> >PoÄet oddÃlů úzce závisà na VaÅ¡em prostÅedÃ. Máte-li kupÅÃkladu hodnÄ >uživatelů, asi budete chtÃt vyhradit pro <path>/home</path> vlastnà diskový >oddÃl pro zvýšenà bezpeÄnosti a lepÅ¡Ã zálohovánÃ. Pokud instalujete Gentoo >na budoucà mailserver, mÄli byste mÃt oddÄlený <path>/var</path>, protože bude >sloužit pro ukládánà vÅ¡ech mailů. Dobrý výbÄr souborového systému poté zvýšà >výkon systému. Hernà servery budou mÃt pravdÄpodobnÄ oddÄlený ><path>/opt</path>, protože vÄtÅ¡ina hernÃch serverů se instaluje právÄ tam. >Důvody jsou podobné jako u <path>/home</path>: bezpeÄnost a zálohy. ></p> > ><p> >Jak vidÃte, velmi záležà na tom, Äeho chcete dosáhnout. OddÄlené oddÃly nebo >svazky majà tyto výhody: ></p> > ><ul> ><li> > Můžete si vybrat nejlepÅ¡Ã systém souborů pro každý oddÃl Äi svazek ></li> ><li> > systému nedojde volné mÃsto kvůli tomu, že jeden nefunkÄnà nástroj zaÄne > nepÅetržitÄ zapisovat soubory do oddÃlu Äi svazku ></li> ><li> > je-li to nezbytné, kontroly systému souborů mohou být zkráceny, protože se > může provádÄt vÃce kontrol paralelnÄ (tato výhoda ze patrná zejména pÅi > konfiguracÃch s vÃce fyzickými disky) ></li> ><li> > můžete zlepÅ¡it bezpeÄnost pÅipojenÃm nÄkterých oddÃlů Äi svazků v režimu > pouze pro ÄtenÃ, nosuid (ignorovánà setuid bitů), noexec (ignorovánà pÅÃznaků > "spustitelný") atd. ></li> ></ul> > ><p> >AvÅ¡ak vÃce oddÃlů má jednu velkou nevýhodu: pokud nenà takové rozdÄlenà >provedeno správnÄ, můžete skonÄit se systémem, který má hodnÄ volného >mÃsta v jednom oddÃlu a žádné jinde. NavÃc na SCSI a SATA existuje limit >15 oddÃlů. ></p> > ><p> >Jako ukázkové rozdÄlenà Vám pÅedvedeme 20GB disk, použÃvaný >v demonstraÄnÃm notebooku (obsahuje webserver, mailserver, GNOME,...): ></p> > ><pre caption="PÅÃklad využità souborových systémů"> >$ <i>df -h</i> >Filesystem Type Size Used Avail Use% Mounted on >/dev/hda5 ext3 509M 132M 351M 28% / >/dev/hda2 ext3 5.0G 3.0G 1.8G 63% /home >/dev/hda7 ext3 7.9G 6.2G 1.3G 83% /usr >/dev/hda8 ext3 1011M 483M 477M 51% /opt >/dev/hda9 ext3 2.0G 607M 1.3G 32% /var >/dev/hda1 ext2 51M 17M 31M 36% /boot >/dev/hda6 swap 516M 12M 504M 2% <not mounted> ><comment>(NerozdÄlené mÃsto pro budoucà použitÃ: 2 GB)</comment> ></pre> > ><p> ><path>/usr</path> je v naÅ¡em pÅÃkladu pomÄrnÄ plný (z 85%), ale >jakmile máme programy nainstalované, <path>/usr</path> už moc neroste. >NÄkteÅà si mohou myslet, že tolik mÃsta pro <path>/var</path> je pÅÃliÅ¡, >to vÅ¡ak nenà tak docela pravda, protože Gentoo kompiluje vÅ¡echny programy >uvnitÅ <path>/var/tmp/portage</path>, takže by Váš <path>/var</path> mÄl mÃt >alespoÅ 1GB volného mÃsta, pokud nechcete kompilovat velké aplikace, a alespoÅ >3GB, pokud Vás ani KDE Äi OpenOffice.org nezastraÅ¡Ã. ></p> > ></body> ></subsection> ></section> ><section id="fdisk"> ><title>RozdÄlenà disků - fdisk</title> ><subsection> ><body> > ><p> >V následujÃcà Äásti vysvÄtlÃme, jak pÅenést ukázkové rozvrženà oddÃlů >na Váš pevný disk. Použijeme: ></p> > ><table> ><tr> > <th>OddÃl</th> > <th>Popis</th> ></tr> ><tr> > <ti><path>/dev/hda1</path></ti> > <ti>bootovacà oddÃl</ti> ></tr> ><tr> > <ti><path>/dev/hda2</path></ti> > <ti>oddÃl pro swap</ti> ></tr> ><tr> > <ti><path>/dev/hda3</path></ti> > <ti>oddÃl pro koÅenový adresáÅ</ti> ></tr> ></table> > ><p> >ZmÄÅte si toto rozvrženà podle vlastnÃch potÅeb. ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>Zobrazenà souÄasného rozvrženà oddÃlů</title> ><body> > ><p> ><c>fdisk</c> je populárnà a mocný nástroj k rozdÄlenà disku na oddÃly. >SpusÅ¥te <c>fdisk</c> nad VaÅ¡Ãm diskem (v naÅ¡em pÅÃkladÄ použijeme ><path>/dev/hda</path>): ></p> > ><pre caption="SpouÅ¡tÃme fdisk"> ># <i>fdisk /dev/hda</i> ></pre> > ><p> >UvnitÅ nástroje <c>fdisk</c> budete uvÃtáni výzvou, která bude vypadat pÅibližnÄ takto: ></p> > ><pre caption="Výzva fdisk"> >Command (m for help): ></pre> > ><p> >NapiÅ¡te <c>p</c> pro zobrazenà souÄasného rozvrženà oddÃlů: ></p> > ><pre caption="Ukázkové rozdÄlÄnà disku"> >Command (m for help): <i>p</i> > >Disk /dev/hda: 240 heads, 63 sectors, 2184 cylinders >Units = cylinders of 15120 * 512 bytes > >Device Boot Start End Blocks Id System >/dev/hda1 1 14 105808+ 83 Linux >/dev/hda2 15 49 264600 82 Linux swap >/dev/hda3 50 70 158760 83 Linux >/dev/hda4 71 2184 15981840 5 Extended >/dev/hda5 71 209 1050808+ 83 Linux >/dev/hda6 210 348 1050808+ 83 Linux >/dev/hda7 349 626 2101648+ 83 Linux >/dev/hda8 627 904 2101648+ 83 Linux >/dev/hda9 905 2184 9676768+ 83 Linux > >Command (m for help): ></pre> > ><p> >Tento disk je nakonfigurován tak, aby uchovával sedm linuxových souborových >systémů (každý oddÃl vypsán jako "Linux") a jednÃm oddÃlem pro swap (vypsán >jako "Linux swap"). ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>OdstranÄnà vÅ¡ech oddÃlů</title> ><body> > ><p> >NejdÅÃve z disku odstranÃme vÅ¡echny oddÃly. Pro odstranÄnà oddÃlu napiÅ¡te ><c>d</c>. Chcete-li napÅÃklad odstranit stávajÃcà <path>/dev/hda1</path>: ></p> > ><pre caption="OdstranÄnà oddÃlu"> >Command (m for help): <i>d</i> >Partition number (1-4): <i>1</i> ></pre> > ><p> >OddÃl byl naplánován k odstranÄnÃ. Již se neukáže, napÃÅ¡ete-li <c>p</c>, >ale nebude vymazán, dokud nejsou zmÄny uloženy. Pokud jste se spletli, ihned >napiÅ¡te <c>q</c> a zmáÄknÄte Enter; VaÅ¡e oddÃly nebudou odstranÄny. ></p> > ><p> >NynÃ, chcete-li opravdu smazat vÅ¡echny oddÃly ve svém systému, opakovanÄ >piÅ¡te <c>p</c> (výpis tabulky oddÃlů) a poté <c>d</c> a ÄÃslo oddÃlu >k vymazánÃ. Nakonec budete mÃt tabulku oddÃlů prázdnou: ></p> > ><pre caption="Prázdná tabulka oddÃlů"> >Disk /dev/hda: 30.0 GB, 30005821440 bytes >240 heads, 63 sectors/track, 3876 cylinders >Units = cylinders of 15120 * 512 = 7741440 bytes > >Device Boot Start End Blocks Id System > >Command (m for help): ></pre> > ><p> >Nynà je kopie tabulky oddÃlů v pamÄti, nad kterou program pracuje, >prázdná, a můžeme tedy pÅistoupit k vytvoÅenà oddÃlů podle již probraného >schématu. SamozÅejmÄ, pokud použÃváte vlastnà rozvrženÃ, nemůžete se ÅÃdit >tÄmito instrukcemi do poslednÃho slova. ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>VytvoÅenà bootovacÃho oddÃlu</title> ><body> > ><p> >NapÅed vytvoÅÃme malý bootovacà oddÃl. Pro vytvoÅenà nového oddÃlu zmáÄknÄte ><c>n</c> následované <c>1</c> pro výbÄr primárnÃho typu oddÃlu. Program se Vás >zeptá na prvnà cylindr ("First cylinder"), zmáÄknÄte Enter. Na dotaz na >poslednà cylindr ("Last cylinder") napiÅ¡te <c>+32M</c>, aby mÄl oddÃl velikost >32MB: ></p> > ><pre caption="VytvoÅenà bootovacÃho oddÃlu"> >Command (m for help): <i>n</i> >Command action > e extended > p primary partition (1-4) ><i>p</i> >Partition number (1-4): <i>1</i> >First cylinder (1-3876, default 1): <comment>(zmáÄknÄte Enter)</comment> >Using default value 1 >Last cylinder or +size or +sizeM or +sizeK (1-3876, default 3876): <i>+32M</i> ></pre> > ><p> >Když nynà napÃÅ¡ete <c>p</c>, mÄli byste uvidÄt následujÃcà rozvrženÃ: ></p> > ><pre caption="VytvoÅený bootovacà oddÃl"> >Command (m for help): <i>p</i> > >Disk /dev/hda: 30.0 GB, 30005821440 bytes >240 heads, 63 sectors/track, 3876 cylinders >Units = cylinders of 15120 * 512 = 7741440 bytes > >Device Boot Start End Blocks Id System >/dev/hda1 1 14 105808+ 83 Linux ></pre> > ><p> >Nynà musÃte oznaÄit oddÃl jako bootovacÃ, dosáhnete toho napsánÃm <c>a</c> a ><c>1</c>. NapÃÅ¡ete-li znovu <c>p</c>, uvidÃte <path>*</path> ve sloupci >"Boot". ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>VytvoÅenà oddÃlu pro swap</title> ><body> > ><p> >Nynà vytvoÅme oddÃl pro swap - napiÅ¡te <c>n</c> pro nový oddÃl, <c>p</c> pro >výbÄr primárnÃho typu oddÃlu. Poté <c>2</c>, protože se chystáte vytvoÅit druhý >primárnà oddÃl Äili <path>/dev/hda2</path>. PÅi dotazu na prvnà cylindr >zmáÄknÄte Enter, pÅi dotazu na druhý cylindr napiÅ¡te <c>+512M</c>, protože >chcete vytvoÅit oddÃl o velikosti 512MB. Poté napiÅ¡te <c>t</c> pro nastavenà >typu oddÃlu, napsánÃm <c>2</c> vyberete oddÃl, který jste právÄ vytvoÅili, a >poté zadejte <c>82</c>, abyste nastavili typ oddÃlu na "Linux Swap". Poté >můžete napsat <c>p</c>, abyste se pÅesvÄdÄili, že tabulka oddÃlů vypadá >podobnÄ, jako tato: ></p> > ><pre caption="Výpis tabulky oddÃlů po vytvoÅenà oddÃlu pro swap"> >Command (m for help): <i>p</i> > >Disk /dev/hda: 30.0 GB, 30005821440 bytes >240 heads, 63 sectors/track, 3876 cylinders >Units = cylinders of 15120 * 512 = 7741440 bytes > >Device Boot Start End Blocks Id System >/dev/hda1 * 1 14 105808+ 83 Linux >/dev/hda2 15 81 506520 82 Linux swap ></pre> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>VytvoÅenà oddÃlu pro hlavnà souborový systém</title> ><body> > ><p> >Nynà vytvoÅme oddÃl pro uloženà koÅenového systému souborů, takzvanou "root >partition". Nový oddÃl vytvoÅÃte napsánÃm <c>n</c>, poté <c>p</c>, aby fdisk >vÄdÄl, že chcete vytvoÅit primárnà oddÃl, a <c>3</c>, neboÅ¥ chcete vytvoÅit >tÅetà primárnà oddÃl, <path>/dev/hda3</path>. PÅi dotazu na prvnà cylindr >zmáÄknÄte Enter, totéž na dotaz o poslednÃm cylindru (neboÅ¥ chcete, aby oddÃl >zabÃral veÅ¡keré zbylé mÃsto na disku). Poté se můžete pomocà <c>p</c> >pÅesvÄdÄit, jak jste to zvládli. Výsledek by mÄl vypadat pÅibližnÄ takto: > ></p> > ><pre caption="PVýpis tabulky oddÃlů po vytvoÅenà oddÃlu pro koÅenový systém souborů"> >Command (m for help): <i>p</i> > >Disk /dev/hda: 30.0 GB, 30005821440 bytes >240 heads, 63 sectors/track, 3876 cylinders >Units = cylinders of 15120 * 512 = 7741440 bytes > >Device Boot Start End Blocks Id System >/dev/hda1 * 1 14 105808+ 83 Linux >/dev/hda2 15 81 506520 82 Linux swap >/dev/hda3 82 3876 28690200 83 Linux ></pre> > > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>Uloženà rozvrženà oddÃlů</title> ><body> > ><p> >Pro uloženà provedených zmÄn a ukonÄenà programu <c>fdisk</c> napiÅ¡te <c>w</c>. ></p> > ><pre caption="Uloženà a ukonÄenà nástroje fdisk"> >Command (m for help): <i>w</i> ></pre> > ><p> >Nynà máme pÅipravené diskové oddÃly, můžeme tedy pÅistoupit k <uri >link="#filesystems">vytvoÅenà souborových systémů</uri>. ></p> > ></body> ></subsection> ></section> ><section id="filesystems"> ><title>VytvoÅenà souborových systémů</title> ><subsection> ><title>Ãvod</title> ><body> > ><p> >Máte vytvoÅené diskové oddÃly, je tedy Äas na nich vytvoÅit systém souborů, >filesystém. Pokud je Vám jedno, jaký filesystém si zvolit, a jste spokojeni >s výchozà volbou, kterou použÃváme v této pÅÃruÄce, pokraÄujte >s <uri link="#filesystems-apply">vytvoÅenÃm souborového systému na >oddÃlu</uri>, jinak ÄtÄte dále, abyste se dozvÄdÄli o dostupných filesystémech. ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>Filesystémy?</title> ><body> > ><p> >Linuxové jádro podporuje mnoho různých souborových systémů. VysvÄtlÃme si ext2, >ext3, ReiserFS, XFS a JFS, protože to jsou ty na linuxových strojÃch nejÄastÄji >použÃvané. ></p> > ><p> ><b>ext2</b> je pravý a vyzkouÅ¡ený linuxový souborový systém, avÅ¡ak nemá >žurnálovánà metadat (metadata journaling), což znamená, že rutinnà prohlÃdky >filesystému pÅi spuÅ¡tÄnà poÄÃtaÄe mohou být celkem ÄasovÄ nároÄné. Nynà je >k dispozici Å¡iroký výbÄr souborových systémů nové generace, u kterých >probÃhá kontrola konzistence velmi rychle a jsou proto vÅ¡eobecnÄ preferovány >pÅed svými nežurnálovými konkurenty. Žurnálové filesystémy zabraÅujà dlouhým >prodlevám pÅi spuÅ¡tÄnà poÄÃtaÄe, kdy systém souborů nevypadá úplnÄ >v poÅádku. ></p> > ><p> ><b>ext3</b> je žurnálovacà verze souborového systému ext2, poskytujÃcà >žurnálovánà metadat pro rychlou obnovu spolu s vylepÅ¡enými žurnálovacÃmi >režimy jako "full data journaling" a "ordered data journaling". ext3 je velmi >dobrý a spolehlivý filesystém. Má možnost doplÅkového indexovánà pomocà >b-stromů, která umožÅuje dosahovat vysokého výkonu v témÄÅ každé >situaci. Zkrátka a dobÅe, ext3 je výborný filesystém. ></p> > ><p> ><b>ReiserFS</b> je souborový systém založený na B*-tree, který poskytuje velmi >dobrý celkový výkon a vysoce pÅedÄà jak ext2, tak ext3, pokud jde o zpracovánà >malých souborů (menÅ¡Ãch než 4kB), Äasto i 10x až 15x. ReiserFS je také velmi >dobÅe Å¡kálovatelný a má žurnálovánà metadat. Od kernelu 2.4.18 je ReiserFS >stabilnà a použitelný stejnÄ dobÅe jako vÅ¡eobecný systém souborů i >v extrémnÃch pÅÃpadech jako vytváÅenà obrovských filesystémů, uchovánà >mnoha malých souborů, nebo naopak velmi velkých souborů Äi adresáÅů >obsahujÃcÃch desetitisÃce souborů. ></p> > ><p> ><b>XFS</b> je systém s žurnálovánÃm metadat pÅicházejÃcà s Å¡irokou >paletou možnostà a je optimalizovaný pro Å¡kálovatelnost. DoporuÄujeme ho pouze >na linuxové systémy s high-end SCSI nebo Fibre Channel zaÅÃzenÃmi pro ukládánà >dat a s UPS. Protože XFS uchovává mnoho dat v RAM, Å¡patnÄ navržené >programy (ty, které si nedávajà dobrý pozor pÅi zápisu na disk, a jejich >pomÄrnÄ hodnÄ) mohou ztratit velké množstvà dat, pokud systém havaruje. ></p> > ><p> ><b>JFS</b> je vysoce výkonný žurnálovacà systém souborů od IBM. Nedávno se stal >pÅipraveným k produkÄnÃmu nasazenà a tudÞ jeÅ¡tÄ nemůže být jeho stabilita >objektivnÄ hodnocena, aÅ¥ už pozitivnÄ Äi negativnÄ. ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection id="filesystems-apply"> ><title>VytvoÅenà souborového systému na oddÃlu</title> ><body> > ><p> >Pro vytvoÅenà systému souborů na diskovém oddÃle jsou k dispozici tyto >odpovÃdajÃcà nástroje: ></p> > ><table> ><tr> > <th>Filesystém</th> > <th>PÅÃkaz k vytvoÅenÃ</th> ></tr> ><tr> > <ti>ext2</ti> > <ti><c>mke2fs</c></ti> ></tr> ><tr> > <ti>ext3</ti> > <ti><c>mke2fs -j</c></ti> ></tr> ><tr> > <ti>reiserfs</ti> > <ti><c>mkreiserfs</c></ti> ></tr> ><tr> > <ti>xfs</ti> > <ti><c>mkfs.xfs</c></ti> ></tr> ><tr> > <ti>jfs</ti> > <ti><c>mkfs.jfs</c></ti> ></tr> ></table> > ><p> >Chcete-li kupÅÃkladu mÃt bootovacà oddÃl (v naÅ¡em pÅÃkladu ><path>/dev/hda1</path>) na ext2 a koÅenový filesystém (<path>/dev/hda3</path> >dle pÅÃkladu) na ext3, použijete: ></p> > ><pre caption="VytvoÅenà souborového systému na oddÃlu"> ># <i>mke2fs /dev/hda1</i> ># <i>mke2fs -j /dev/hda3</i> ></pre> > ><p> >Nynà vytvoÅte systémy souborů na svých diskových oddÃlech Äi logických >svazcÃch. ></p> > ></body> ></subsection> ><subsection> ><title>Aktivace oddÃlu se swapem</title> ><body> > ><p> ><c>mkswap</c> je pÅÃkaz použÃvaný k inicializaci oddÃlů se swapem: ></p> > ><pre caption="Inicializace swap oddÃlu"> ># <i>mkswap /dev/hda2</i> ></pre> > ><p> >Pro aktivaci swap oddÃlu použijte <c>swapon</c>: ></p> > ><pre caption="Aktivace swap oddÃlu"> ># <i>swapon /dev/hda2</i> ></pre> > ><p> >VytvoÅte a aktivujte oddÃl se swapem pomocà výše zmÃnÄných pÅÃkazů. ></p> > ></body> ></subsection> ></section> ><section> ><title>PÅipojenà souborových systémů</title> ><body> > ><p> >Nynà jsou oddÃly pÅipraveny a inicializovány, a je je tedy možno pÅipojit, >sloužà k tomu pÅÃkaz <c>mount</c>. NezapomeÅte vytvoÅit nezbytné adresáÅe, >do kterých budete pÅipojovat každý vytvoÅený systém souborů. Jako pÅÃklad >pÅipojÃme naÅ¡e souborové systémy <path>/</path> a <path>/boot</path>. ></p> > ><pre caption="PÅipojenà souborových systémů"> ># <i>mount /dev/hda3 /mnt/gentoo</i> ># <i>mkdir /mnt/gentoo/boot</i> ># <i>mount /dev/hda1 /mnt/gentoo/boot</i> ></pre> > ><note> >Chcete-li, aby Váš <path>/tmp</path> byl na oddÄleném oddÃlu, zmÄÅte po >pÅipojenà jeho práva: <c>chmod 1777 /mnt/gentoo/tmp</c>. Toto platà i pro ><path>/var/tmp</path>. ></note> > ><p> >Také budeme potÅebovat pÅipojit souborový systém proc (virtuálnà rozhranà >jádra) na <path>/proc</path>, avÅ¡ak nejdÅÃve musÃme na nové filesystémy umÃstit >naÅ¡e soubory. ></p> > ><p> >PokraÄujte <uri link="?part=1&chap=5">instalacà instalaÄnÃch souborů</uri>. ></p> > ></body> ></section> ></sections>
You cannot view the attachment while viewing its details because your browser does not support IFRAMEs.
View the attachment on a separate page
.
View Attachment As Raw
Actions:
View
Attachments on
bug 85940
:
53886
|
53887
|
53888
|
53889
|
53890
|
53891
|
53968
|
53969
|
53972
|
53973
|
53974
|
53976
|
53977
|
53978
|
53979
|
53980
|
54067
|
54073
|
54074
|
54078
|
54099
|
54135
|
54145
|
54168
|
54169
|
54242
|
54247
|
54249
|
54250
|
54319
|
54320
|
54323
|
54324
|
54325
|
54342
|
54384
|
54385
|
54418
|
54420
|
54427
|
54442
|
54447
|
54452
|
54508
|
54668
|
54676
|
54677
|
54678
|
54680
|
54681
|
54682
|
55052
|
55053
|
55054
|
55057
|
55058
|
55059
|
55060
|
55225
|
55401
|
55503
|
55504
|
55584
|
55585
|
55587
|
55749
|
55753
|
55786
|
55787
|
55789
|
55790
|
55795
|
55796
|
55894
|
55901
|
55905
|
55906
|
55907
|
56199
|
56264
|
56277