--- cs/handbook/hb-install-x86-kernel.xml.orig 2005-04-02 22:10:56.000000000 +0200 +++ cs/handbook/hb-install-x86-kernel.xml 2005-04-09 22:22:33.000000000 +0200 @@ -17,8 +17,8 @@
Nejprve musíte nastavit své časové pásmo, aby systém věděl, kde je umístěn. -Najděte své pásmo v /usr/share/zoneinfo a vytvořte na -něj pomocí ln symbolický odkaz jako soubor /etc/localtime: +Najděte jej v /usr/share/zoneinfo a pomocí ln na něj +vytvořte symbolický odkaz jako soubor /etc/localtime:
@@ -46,7 +46,7 @@
 
 Pro x86 systémy máme mezi jinými jádra vanilla-sources (výchozí
 jádro, tak, jak ho vyvíjejí linux-kernel vývojáři), gentoo-sources
-(jádro opatchované pro lepší výkon),...
+(jádro opatchované pro lepší výkon) a další.
 
 
 
@@ -83,16 +83,16 @@
 
 

 Nyní je čas nakonfigurovat a zkompilovat Váš kernel. Můžete na to použít
-genkernel, který sestaví všeobecně použitelné jádro jako používá
+genkernel, který sestaví všeobecně použitelné jádro, stejné, jako používá
 instalační CD. My si však nejprve popíšeme ruční konfiguraci, protože to je ta
 nejlepší cesta, jak dosáhnout nejlépe optimalizovaného prostředí.
 
 
 
-Chcete-li si nakonfigurovat své jádro, pokračujte na Výchozí: Ruční konfigurace. Chcete-li použít
+Chcete-li si nakonfigurovat své jádro, pokračujte částí výchozí: ruční konfigurace. Chcete-li použít
 genkernel, měli byste místo toho použít Alternativní: Použití genkernelu.
+link="#genkernel">alternativní: použití genkernelu.
 
 
 
@@ -121,7 +121,7 @@
 
 
 Nyní vejděte do adresáře se zdrojovými kódy jádra a spusťte make
-menuconfig. Zobrazí se Vám konfigurační menu postavené na knihovně ncurses.
+menuconfig. Zobrazí se Vám konfigurační menu založené na knihovně ncurses.
 
 
 @@ -174,7 +174,7 @@
 Používáte-li jádro řady 2.6, což je výchozí volba, nepovolujte /dev
 file system, protože Gentoo/x86 nyní používá udev jako výchozí volbu.
 Používáte-li však kernel řady 2.4, budete muset volbu /dev file system
-povolit, protože tato jádra nepodporují udev.
+povolit, protože tato jádra udev nepodporují.
 
 
 @@ -203,7 +203,7 @@
 
 
 Neumí-li Váš BIOS zacházet s velkými disky a vy jste je nastavili tak, aby
-hlásili omezenou velikost, povolte následující volbu, abyste měli přístup
+hlásily omezenou velikost, povolte následující volbu, abyste měli přístup
 k celému disku:
 
 
@@ -250,7 +250,7 @@
 
 Dvě volby pro kompresi neuškodí, ale nejsou nutné, stejně jako volba PPP over
 Ethernet, která je použita pouze tehdy, je-li rp-pppoe nastaveno pro
-použití PPPoE v jaderném režimu.
+použití PPPoE v režimu jádra.
 
 
 
@@ -298,7 +298,7 @@
 Většina lidí to potřebuje.)
     <*>   16-bit PCMCIA support
     [*]   32-bit CardBus support
-(vyberte odpovídající bridge)
+(Vyberte odpovídající bridge)
     --- PC-card bridges
     <*> CardBus yenta-compatible bridge support (NEW)
     <*> Cirrus PD6729 compatible bridge support (NEW)
@@ -345,7 +345,7 @@
 
 
 
-Je také moudré zkopírovat konfiguraci Vašeho kernelu.
+Je také moudré zkopírovat konfiguraci Vašeho kernelu:
 
 
 @@ -365,8 +365,8 @@
 
 
 
-Čtete-li tuto sekci, vybrali jste si genkernel, který za nastaví Vaše
-jádro za Vás.
+Čtete-li tuto sekci, vybrali jste si genkernel, který nastaví Vaše jádro
+za Vás.
 
 
 
@@ -420,9 +420,9 @@
 
 

 Jakmile genkernel skončí, je vytvořeno jádro, všechny moduly a initial
-root disk, initrd (slouží k detekci Vašeho hardwaru ještě před tím,
-než vstoupí do hry "opravdový" systém). Jména jádra a initrd budeme potřebovat
-pro pozdější nastavení bootloaderu, proto si je poznamenejte.
+root disk čili initrd, sloužící k detekci Vašeho hardwaru ještě před
+tím, než vstoupí do hry "opravdový" systém. Jména jádra a initrd budete
+potřebovat pro pozdější nastavení bootloaderu, proto si je poznamenejte.
 
 
 @@ -461,7 +461,7 @@
 
 
 Pokud potřebujete, měli byste nainstalovat ovladače pro další hardware přítomný
-na Vašem systému. Zde je seznam ebuildů, které by Vás mohli zajímat:
+ve Vašem systému. Zde je seznam ebuildů, které by Vás mohly zajímat:
 
 
 
@@ -507,9 +507,10 @@
 
 
 
-Avšak pozor, některé z těchto ebuildů přicházejí s velkým množstvím
-závislostí. Abyste ověřili, které balíčky budou instalovány, použijte emerge
---pretend. Například pro ověření závislostí balíčku emu10k1:
+Avšak pozor, některé z těchto ebuildů závisí na velkém množství
+dalších balíčků. Abyste ověřili, co všechno bude nainstalováno, použijte
+emerge --pretend. Například pro ověření závislostí balíčku
+emu10k1:
 
 
 @@ -530,7 +531,7 @@
 
 V předchozím příkladě vidíte, že jedna ze závislostí balíčku
 emu10k1 (aumix) používá USE proměnné gtk a gnome, a
-tudíž chce instalovat GTK, která závisí na xorg-x11.
+chce tudíž instalovat GTK, která závisí na xorg-x11.
 
 
 
@@ -544,7 +545,7 @@
 
 

 Jste-li s výsledkem spokojeni, odstraňte parametr --pretend, aby
-instalace mohl začít.
+instalace mohla začít.
 
 
 
@@ -554,8 +555,8 @@
 
 
 
-Moduly, které chcete automaticky načíst při startu, byste měli vypsat
-v souboru /etc/modules.autoload.d/kernel-2.4 (nebo
+Moduly, které chcete automaticky načíst při startu, byste měli zapsat
+do souboru /etc/modules.autoload.d/kernel-2.4 (případně
 kernel-2.6). Můžete tam přidat i různé parametry předávané
 modulům, pokud potřebujete.
 
@@ -566,14 +567,13 @@
 
 
 -# find /lib/modules/"<verze jádra>"/ -type f -iname '*.o' -or -iname
-'*.ko'
+# find /lib/modules/"<verze jádra>"/ -type f -iname '*.o' -or -iname '*.ko'
 
 
 
-Kupříkladu chcete-li automaticky načíst modul 3c59x, změňte
+Chcete-li kupříkladu automaticky načíst modul 3c59x, změňte
 kernel-2.4 či kernel-2.6 a zadejte do něj jméno
-modulu.
+modulu: