Předtím, než začneme, seznámíme Vás s hardwarovými požadavky, které potřebujete splnit, abyste mohli Gentoo úspěšně nainstalovat na svůj stroj.

Před pokračováním byste si rovněž měli přečíst stránky projektu Gentoo AMD64.

Gentoo Linux může být nainstalován pomocí jednoho ze tří stage souborů. Stage soubor je komprimovaný archiv obsahující soubory tvořící minimální systémové prostředí.

• stage1 neobsahuje nic kromě kompilátoru, Portage (systém pro správu balíčků) a pár balíčků, na kterých kompilátor nebo Portage závisí.
• stage2 obsahuje takzvaný "bootstrapped" systém, minimální prostředí, ze kterého můžete začít sestavovat další nezbytné aplikace, tvořící kompletní prostředí Gentoo.
• stage3 soubor obsahuje předkompilovaný minimální systém, který je téměř připravený k nasazení. Postrádá pouze několik aplikací, jejichž implementaci si musíte Vy, uživatel Gentoo, zvolit z několika možností.

Abychom Vám pomohli se rozhodnout, který stage soubor použít, sestavili jsme hlavní výhody a nevýhody každého z nich.

Stage1 se používá tehdy, když si chcete sestavit celý systém od nuly.

Začátek od stage1 Vám umožní plnou kontrolu nad nastaveními optimalizací a přikompilováním různých možností, které jsou v systému hned od začátku povoleny. Toto činí stage1 instalace vhodné pro pokročilé uživatele, kteří vědí, co dělají. Je to také skvělá metoda pro ty, kdož se chtějí dozvědět více o vnitřních pochodech Gentoo Linuxu.

Stage2 je použita pro sestavení celého systému od "bootstrapped" předkompilovaného stavu.

Stage2 instalace Vám umožní přeskočit "bootstrap" proces. Pokud jste spokojeni s nastaveními optimalizací, které jsme použili pro stage2 archiv, můžete ji použít.

Instalace ze stage3 obsahuje základní Gentoo Linux systém, který pro Vás již byl zkompilován. Potřebujete sestavit pouze pár dalších balíčků, o kterých jsme za Vás nemohli rozhodnout, které použít.

Pokračování od stage3 je nejrychlejší metoda instalace Gentoo Linuxu, ale také znamená, že základní systém bude mít nastavení optimalizací, které jsme pro něj vybrali (abychom byli upřímní, jsou to dobrá nastavení, pečlivě vybraná pro zvýšení výkonu při zachování stability). Stage3 je nutné, pokud chcete instalovat Gentoo s předkompilovanými balíčky nebo bez připojení k síti.

Může Vás zajímat, že pokud se rozhodnete používat jiná nastavení optimalizací po nainstalování Gentoo, budete si moci celý svůj systém přeložit s novými nastaveními.

Gentoo instalační CD jsou bootovatelná CD, obsahující samostatné prostředí Gentoo. Umožňují Vám spustit Váš počítač do Linuxu z CD. Během spouštění je detekován Váš hardware a systém načítá odpovídající ovladače. Gentoo instalační CD jsou spravovaná vývojáři Gentoo.

Všechna instalační CD Vám umožňují nabootovat, nastavit síť, vytvořit diskové oddíly a začít instalovat Gentoo z Internetu. V současnosti Vám nabízíme dvě instalační CD, která jsou stejně vhodná pro instalaci Gentoo, plánujete-li instalovat přes Internet s použitím nejnovějších verzí dostupných balíčků.

Pokud si přejete instalovat Gentoo bez funkčního připojení k Internetu, použijte prosím instalační instrukce popsané v Gentoo 2005.0 Handbooku.

Dvě instalační CD, která v současnosti poskytujeme, jsou:

• Gentoo Minimal instalační CD, malé bootovatelné CD bez zbytečností, jehož jediným cílem je spustit systém, připravit síť a pokračovat s instalací Gentoo.
• Gentoo Universal instalační CD, bootovatelné CD se stejnými možnostmi jako Minimal instalační CD. Navíc obsahuje stage1 a několik stage3 archivů optimalizovaných pro různé podarchitektury.

Abychom Vám pomohli s rozhodnutím, které instalační CD potřebujete, sepsali jsme jejich hlavní výhody a nevýhody.

Minimal instalační CD se jmenuje install-amd64-minimal-2005.0.iso a zabírá pouze 52 MB místa na disku. Můžete ho použít k instalaci Gentoo, ale pouze a jenom s funkčním připojením k Internetu.

Universal instalační CD se jmenuje install-amd64-universal-2005.0.iso a zabírá všechno místo na 650 MB CD. Můžete ho použít pro instalaci Gentoo, a to dokonce bez funkčního připojení k Internetu. Může se hodit tehdy, když budete chtít později instalovat Gentoo na jiný počítač, který nemá přístup k Internetu.

Na našich mirrorech můžete najít i takzvané Package CD. Není to instalační CD, ale další zdroj použitelný pro instalaci bez připojení k síti. Obsahuje předkompilované balíčky (tvořící takzvaný GRP), umožňující rychle jednoduše instalovat další aplikace, jako například OpenOffice.org, KDE a GNOME, ihned po dokončení instalace základního systému.

Vybrali jste si použití Gentoo instalačního CD. Nejprve začneme jeho stažením a vypálením. Již jsme probrali různá instalační CD, ale kde je můžete najít?

Všechna instalační CD i CD s balíčky můžete stáhnout z jednoho z našich mirrorů. Instalační CD jsou umístěna v adresáři releases/amd64/2005.0/installcd.

Uvnitř tohoto adresáře najdete takzvané ISO soubory. Jsou to kompletní obrazy CD připravené k zápisu na CD-R.

V případě, že chcete zjistit, zda je stažený soubor poškozen, můžete si jej zkontrolovat podle kontrolního součtu generovaného algoritmem MD5. Porovnejte kontrolní součet staženého souboru s údajem, který uvádíme (například install-amd64-minimal-2004.3.iso.md5). Pro ověření můžete použít md5sum (Unix/Linux) nebo md5sum pro Windows.

Jiná možnost ověření stažených souborů je použití GnuPG k ověření poskytovaného kryptografického podpisu (soubor končící na .asc). Stáhněte si tento soubor a obstarejte si veřejný klíč:

$ gpg --keyserver pgp.mit.edu --recv-keys 17072058

Nyní ověřte podpis:

$ gpg --verify <signature file> <downloaded iso>

Abyste mohli vypálit stažený ISO soubor, musíte zvolit takzvané "raw" vypalování. Konkrétní způsob závisí na programu, který používáte. Zde popíšeme cdrecord a K3B; více informací můžete najít v našem Gentoo FAQ.

• Přes cdrecord pouze napište cdrecord dev=/dev/hdc <stažený iso soubor> (nahraďte /dev/hdc cestou k zařízení CD-RW vypalovačky).
• Používáte-li K3B, vyberte Tools > CD > Burn Image. Poté vyberte Váš ISO soubor v oblasti 'Image to Burn' a klikněte na Start.

Jakmile jste vypálili svá instalační CD, je čas z nich nabootovat počítač. Vyjměte všechna CD z mechanik, restartujte systém a vstupte do BIOSu. Obvykle se to dělá zmáčknutím klávesy DEL, F1 nebo ESC, záleží na Vašem BIOSu. Změňte pořadí bootování, aby byla CD-ROM vyzkoušena před pevným diskem. Často je tato volba k dispozici pod položkou "CMOS Setup". Pokud tento krok neprovedete, systém se prostě spustí z pevného disku a CD-ROM bude ignorovat.

Nyní vložte instalační CD do CD-ROM mechaniky a rebootujte. Měli byste uvidět výzvu "boot: ". Na této obrazovce můžete zmáčknout Enter pro začátek bootování počítače s přednastavenými volbami, a nebo můžete specifikovat volby vlastní napsáním jména kernelu a případnými parametry. Boot začne stisknutím klávesy Enter.

Zvolení kernelu? Ano, na instalačním CD je k dispozici více kernelů. Předvolený se jmenuje gentoo. Další jádra jsou pro zvláštní hardwarové požadavky; varianty -nofb zakazují framebuffer, grafický režim.

Níže najdete krátký přehled dostupných kernelů:

Můžete také specifikovat parametry pro kernel. Reprezentují volitelná nastavení, která můžete (de)aktivovat dle libosti. Následující výpis vysvětluje všechny volby jádra:

- agpgart       načte agpgart (použijte při grafických problémech, zatuhnutí)
- acpi=on       načte podporu pro ACPI firmware
- ide=nodma     zakázat DMA pro špatně fungující IDE zařízení
- doscsi        otestovat systém na SCSI zařízení (může znefunkčnit některé ethernetové karty)
- dopcmcia      spustí službu pcmcia pro PCMCIA CD-ROMy
- nofirewire    zakáže moduly pro IEEE1394 v initrd (pro Firewire CD-ROMy, atd)
- nokeymap      zakáže výběr klávesových map pro neanglické rozvržení klávesnic
- docache       načte celé CD-ROM do paměti, takže budete moci provést
                `umount /mnt/cdrom` a připojit jiné
- nodetect      zakáže spouštení hwsetup/kudzu a hotplug
- nousb         zakáže načítání USB modulů z initrd, zakáže hotplug
- nodhcp        zakáže automatické použití DHCP
- nohotplug     zakáže automatické spuštění služby hotplug
- noapic        zakáže APIC (zkuste, pokud máte hardwarové problémy s NIC, SCSI, atd)
- noevms2       zakáže načítání EVMS2 modulů
- nolvm2        zakáže načítání modulů pro LVM2
- hdx=stroke    umožní rozvrhnout a používat celý disk, i když Váš BIOS
                nepodporuje velké disky
- noload=modul1,[modul2,[...]]
                zakáže načítání konkrétních jaderných modulů

Nyní nabootujte ze svého LiveCD; pokud nejste spokojeni s výchozím gentoo kernelem, vyberte jiné jádro, případně zadejte bootovací parametry. Jako příklad, pokud byste chtěli spustit gentoo kernel s parametrem dopcmcia:

boot: gentoo dopcmcia

Budete uvítání bootovací obrazovkou a ukazatelem průběhu. Pokud instalujete Gentoo na systému s neanglickou klávesnicí, ujistěte se, že jste zmáčkli F2 pro přepnutí do výřečného módu a sledujte výzvy. Pokud není proveden výběr během 10 sekund, je zvolena výchozí anglická klávesnice a proces spouštění počítače pokračuje. Jakmile je bootování dokončeno, budete automaticky přihlášeni do "živého" Gentoo Linuxu jako "root", superuživatel. Měli byste mít rootovskou relaci ("#") na aktuální konzoli a být schopni se přepínat do jiných konzolí přes stisknutí Alt-F2, Alt-F3 a Alt-F4. Do výchozí konzole se vrátíte přes zmáčknutí Alt-F1.

Nyní budeme pokračovat konfigurací speciálního hardwaru.

Když instalační CD bootuje, zkouší detekovat všechna hardwarová zařízení a načíst vhodné moduly jádra jako ovladače. Ve velké většině případů odvádí skvělou práci, avšak někdy nenačte vše, co potřebujete. Jestliže PCI autodetekce vynechala nějaký hardware, budete muset načíst potřebné moduly ručně.

V dalším příkladě zkusíme načíst modul 8139too (podpora pro určitý druh síťových adaptérů):

# modprobe 8139too

Potřebujete-li podporu PCMCIA, měli byste spustit init skript pcmcia:

# /etc/init.d/pcmcia start

Pokud jste pokročilý uživatel, možná budete chtít vyladit výkon Vašeho IDE disku pomocí hdparm. Pomocí parametru -tT můžete otestovat výkon disku (spusťte jej několikrát, abyste dosáhli přesnějších výsledků):

# hdparm -tT /dev/hda

Pro vyladění můžete použít jakýkoli z těchto příkladů a nebo experimentujte sami. Jako disk zde používáme /dev/hda, nahraďte jej podle Vašeho disku:

Aktivace DMA:                                          # hdparm -d 1 /dev/hda
Aktivace DMA a bezpečných voleb pro zvýšení výkonu:    # hdparm -d 1 -A 1 -m 16 -u 1 -a 64 /dev/hda

Pokud plánujete dát dalším lidem přístup do Vašeho instalačního prostředí nebo si jen chcete popovídat pomocí irssi bez rootovských privilegií (bezpečnostní důvody), musíte vytvořit nezbytné uživatelské účty a změnit rootovské heslo.

Ke změně hesla superuživatele root použijte nástroj passwd:

# passwd
New password: (vložte své nové heslo)
Re-enter password: (napište jej ještě jednou)

Pro vytvoření uživatelského účtu nejdříve zadáme osobní údaje a poté heslo. K těmto účelům použijeme useradd a passwd. V dalším přikladu vytvoříme uživatele jménem "jenicek".

# useradd -m -G users jenicek
# passwd jenicek
New password: (vložte heslo uživatele jenicek)
Re-enter password: (a zopakujte jej)

Nyní můžete změnit své user-id z roota na nově vytvořeného uživatele pomocí su:

# su - jenicek

Pokud chcete zobrazit Gentoo Handbook (ať už z CD či z webu) během instalace, ujistěte se, že jste vytvořili uživatelský účet (viz Volitelně: uživatelské účty). Poté zmáčkněte Alt-F2 pro přepnutí do nového terminálu a přihlášení.

Pokud chcete zobrazit dokumentaci z CD, můžete ihned spustit links2 a studovat:

# links2 /mnt/cdrom/docs/html/index.html

Je však lepší použít on-line Gentoo Handbook, protože může obsahovat novější informace než dokumentace na CD. Můžete tak rovněž učinit pomocí links2, ale až poté, co dokončíte kapitolu Konfigurace sítě, jinak nebudete moci přistupovat k Internetu:

# links2 http://www.gentoo.org/doc/en/handbook/handbook-amd64.xml

Zpátky do svého původního terminálu se můžete vrátit stisknutím Alt-F1.

Pokud chcete povolit ostatním uživatelům přístup k tomuto počítači během instalace (možná proto, že Vám s ní pomohou, nebo ji dokonce provedou za Vás), musíte jim vytvořit uživatelský účet a možná jim prozradit rootovské heslo (pouze tehdy, pokud jim zcela důvěřujete).

Ke spuštění SSH démona spusťte následující příkaz:

# /etc/init.d/sshd start

Abyste však byli schopni používat sshd, musíte nejprve nastavit síť, pokračujte proto kapitolou konfigurace sítě.